Hledání informací

V dnešní době naleznete téměř veškeré informace na internetu a navíc je to nejrychlejší - proto to zřejmě bude i pro Vás první volba. Pokud po zadání hledaného pojmu do Google nic nenaleznete, zkuste vyhledávat anglický ekvivalent výrazu, rychlá orientace v odborných a zejména cizojazyčných zdrojích je nejcennější dovedností, která se Vám bude hodit do budoucna. Zpravidla nejrelevantnější ucelené informace získáte v odkazech na Wikipedii, kromě českých a anglických stránek můžete prozkoumat i jiné národní mutace, ne vždy je nejvíce v anglické verzi.

Pokud budete řešit nějaký sofistikovanější odborný problém, je možné, že nenajdete uspokojivé výsledky na běžných stránkách, ale budete muset zabrousit do skutečných vědeckých článků, opět bohužel anglických. Dnes však máte možnost dostat se tímto způsobem ke stejným informacím, se kterými pracují profesionální vědci.

Například, pokud se budete zajímat o evoluci oknozubek, ukáže Vám Google následující výsledek:

Po kliknutí na první odkaz uzříte stránku nakladatelství a časopisu, ve kterém článek vyšel a níže abstrakt - shrnutí článku. Vy se zaměříte na odkaz na PDF...

V tomto případě PDF nevypadne, ukáže se Vám stránka s hlášením, ať zaplatíte předplatné - bohužel, mnoho článků není zadarmo. Je však vysoká naděje, že máme ke zdroji přístup v rámci university či fakulty, proto pokud zdroj nutně potřebujete, neváhejte a pošlete nám odkaz e-mailem a my se pokusíme stáhnout článek z fakultních počítačů. Ale nezoufejte, velké množství zdrojů je dostupných i zadarmo.

Mnohdy je pro hledané téma na internetu příliš balastu, pak je dobré použít specialisované databáze pro vědecké vyhledávání. Nejsnadněji se používá Google Scholar

Porovnejte, co vypadává po zadání výrazu "mouse" z běžného Google... V pravé části také již vidíte odkazy na PDF, pokud jsou pro Vás dostupné a pod položkou je počet citací článku jinými autory a další podrobnosti.

Taktéž neopomínejte využívat rozšířené vyhledávání, dostanete se k němu po rozkliknutí šipky u vyhledávacího okénka. Například takto můžete vyřešit problém, kdy Vás zajímá třeba plasmatická membrána u rostlin, nechcete články o jiných membránách než plasmatické a nezajímá Vás, co se vyzkoumalo u modelové rostliny huseníčku (na kterém je třeba 90% prací), protože chcete zkoumat nějaký nezvyklý druh - po zadání do rozklikací nabídky se ve vyhledávacím okénku objeví:
plant "plasma membrane" -arabidopsis

Poněkud sofistikovanější databáze, než je Google Scholar, je dostupná ze stránek amerického institutu NCBI, databáze Entrez. Stačí do Google zadat "NCBI" či "Entrez" a dostanete se k ní. Vyhledávací okénko na stránce NCBI je univerzální pro vstup do vyhledávacího systému Entrez, což jsou integrované databáze literatury (PubMed, PubMed Central, Books...), databáze všech osekvenovaných genů a proteinů, databáze všech známých organismů aj.

Opět zkusíme zadat hledání dat o oknozubkách:

Zjistili jsme, že je dostupných 22 článků, žádná kniha, 119 záznamů o genech oknozubek, 50 proteinů a v databázi taxonů je jeden údaj o jediném druhu.

V databázích Nucleotide a Protein můžete volně stahovat známou genetickou informaci. Databáze Taxonomy obsahuje cenná data o současném systému organismů, můžete se proklikat všemi taxonomickými úrovněmi, které jsou dnes uznávány.

Opět je v této databázi možné zadávat sofistikovanější dotaz:
"celá fráze" - úvozovky pro hledání sousloví
výraz1 AND výraz2 - pro hledání obou výrazů zároveň, stejně funguje i mezera
výraz1 NOT výraz2 - pokud nechci výsledky s výrazem2
výraz1 OR výraz2 - pokud hledám synonyma
výraz* - hvězdička pro různé tvary slova, např. pro množné číslo
(výraz1 OR výraz2) NOT výraz3 - závorky pro logické seskupování
Je třeba uvést, že tyto obecné operace s výrazy nepodporuje Google, který automaticky hledá všechny tvary slova a hvězdičkové konvenci nerozumí.
Pokud zabrousíte do konkrétní databáze, objeví se pod vyhledávacím okénkem i možnost "advanced", kde můžete zadávat různé vyhledávací kategorie - u článků třeba zvlášť hledání v poli autorů, názvu časopisu, názvu článku aj.
Pokud se již vydáte na cestu hledání informací v odborných článcích, zaměřte se zprvu na přehledové články, tj. review (zadejte k výrazu do vyhledávacího okénka), které zpravidla shrnují výzkum v daném oboru za určité období a neobsahují nové objevy. Naproti tomu jádrem běžného článku je referovat o jednom konkrétním pokusu, což pro nezasvěcené může být těžko pojmutelné.

Specialisovaných databází literatury existuje veliké množství, např. specialisované zoologické a botanické databáze, výše zmíněné databáze jsou však pro Vás více než dpstatečným nástrojem. Pro úplnost je třeba ještě zmínit databázi Web of knowledge, dřívější Web of Science (WoS), který je placený a z domova se k němu nedostanete, ale je významný, protože indexuje pouze nejlepší časopisy, které mají tzv. impakt faktor, neboli je u nich sledována průměrná citovanost článků a podle té se hodnotí prestiž časopisu (na špičce najdeme periodika jako Nature či Science, které mají velmi přísná kritéria při recenzování prací a přijmou jen kvalitní a inovativní práce). Při hodnocení vědecké práce se potom přikládá význam tomu, jak vysoký impakt má časopis, kde nám publikovali naše výsledky.

Vzorový protokol praktické úlohy

Součástí praktické úlohy není jen provést experiment, ale neméně důležité je sepsat o pokusu protokol, jehož kvalitu především budeme hodnotit. Protokol by měl mít jednotnou formu, která je identická pro psaní jakékoliv vědecké práce. Protokol o jednoduchém pokusu, SOČka, diplomka i vědecký článek se vlastně liší jen rozsahem, nikoliv formou.

Komentovanou ukázku takového protokolu Vám zde nyní přinášíme

Deposice rituálních předmětů do hrobek byla potvrzena experimentálním vykradení malgašského hrobu u osady Ambatoharanana, Mananara Avaratra, Madagaskar
//Název by měl co nejvýstižněji popisovat předmět bádání a případně může i sdělovat hlavní zjištění práce

Bioslav Biomilný1
1Archeologický spolek JAP, oddělení moderních metod, Gymnazijňov
//seznam autorů doplněný adresami pracovišť (afiliace)

Abstrakt

Bylo provedeno úspěšné vykradení malgašské hrobky z konce 18. století metodou "hidden soft-force" u osady Ambatoharanana, okr. Mananara Avaratra, Madagaskar. Z hrobu bylo vyneseno 150 kg rituálních předmětů vysoké umělecké ceny, čímž bylo potvrzeno, že domorodci ukládali do hrobek cené předměty. Místní specialista na odbyt historických uměleckých předmětů a přírodnin ocenil depot hodnotou 360 USD.
//Abstrakt shrnuje v kostce jak zadání, tak metodiku, i nejdůležitější poznatky. Jeho funkcí je representovat celou práci. Zájemci zpravidla nejprve přečtou abstrakt a teprve na jeho základě se rozhodují, zda prostudovat celou práci...

Úvod

Malgašské hrobky představují v současné době stále nevyčerpatelný zdroj vzrušení pro profesionální vykradače. I přes uctyhodné pilotní studie (Robber & Tieff 1923, Stealer 1941) je disturbance těchto lokalit doposud minimální a neexistuje seriosní odhad vytěžitelné hodnoty materiálu. Nízký zájem o exploataci hrobek je zdůvodňován špatnou dostupností a minimální infrastrukturou v pralesní krajině (Prig 1998) a neblahou skutečností, že lokality jsou střeženy duchy (Yeggmann 2001) či přímo žijícími potomky zemřelých (Dieb et al. 1982). Z tohoto důvodu se řada autorů zabývá optimalisací metodiky zásahu. Např. Schnapphahn (2012) použil recentně tým 35 specialistů z oddělení Intenzivních intervencí University Jalalabad.
V našem experimentu jsme použili metodiku "hidden soft-force", která je naší inovací tradičního soft-force přístupu (v četných modifikacích dle Schliemann 1871), kdy kopáč pracuje osamoceně v noci a tudíž nemůže být zpozorován domorodci.
// V úvodu by měl být nastíněn řešený problém a měly by být shrnuty současné poznatky v oboru. Zpravidla je i vymezena metodika, především bývá vyzviženo, pokud je používán inovovaný přístup. Dle amerického přístupu bývají shrnuty i hlavní výstupy

Metodika

Vycházíme z tradičního postupu soft-force (Schliemann 1871), jehož výhodou je minimální destrukce malých objektů. Vzhledem k velikosti hrobek v řádu jednotek metrů není možné používat přístup brutal-force (Al-Malik Al-Aziz Osman bin Salahadin Yusuf 1196), tedy místo použití trhavin operujeme s lopatou. Naše modifikace spočívá v používání speciální plastové lopaty FISKARS 138000 která vydává minimální akustické projevy při penetraci a je praktická na aviatický transport. Přístup na lokalitu provádíme v single-man modu (Messner 1980) zpravidla mezi 2. - 4. hodinou ranní s použitím oděvu TOTALBODY OR.2150050.1720. Doprava materiálu byla z lokality provedena ručně k nejbližší komunikaci a poté pomocí vozidla MULTICAR M25 4x4.
// V metodice velmi podrobně popíšeme co, kdy kde, s kým, jak a na čem jsme dělali. Z výše uvedeného popisu je například jasné, že výsledky nebude možné zpracovávat mikrostratigrafickými metodami a analysovat makrozbytky a mikrofosilie v hrobech, neboť bychom místo lopatou museli pracovat štětečkem

Výsledky

Týden trvající soustavná noční činnost přinesla zisk 150 kg předmětů exploatací tří malgašských hrobek v oblasti Ambatoharanana. Získány byly různé předměty kovované industrie každodenní zemědělské a lovecké aplikace (sekery, nože aj. v celkové hmotnosti 53 kg). Dále jednoznačně rituální předměty představující lovecké náčiní, avšak vyrobené ze zlata (3 sekery, 5 nožů) nebo kostěné vykládané drahokamy (20 seker, sada 28 šípů), poté drobné šperkové předměty, převážně náhrdelníky a náramky z hliněných korálků (cca 350 ks). Informačně nejcennější byly předměty z jablonecké bižuterie, které umožnily naprosto přesné datování hrobů po r. 1791. Veškerý materiál byl deponován u pobočky Madagascar historical and natural trade (Mananara) a oceněn hodnotou 360 USD. Průměrná hodnota běžných předmětů byla 0,5 USD/kg, u uměleckých se vyšlhala až na 9 USD/kg v případě zlatých seker. Nejvýnosnějším artiklem byly předměty jablonecké bižuterie (typicky drobné mačkané perle) ohodnocené cenou 1,2 USD/ks, neboť v oblasti jsou stále žádaným artiklem v pohřebnictví a užívány opakovaně.
//Ve výsledcích podrobně popíšeme data získaná experimentem. K presentaci dat je dobré využít grafy, obrázky, případně tabulky. Provedeme výpočty a statistickou analýzu. Pohovoříme o vypovídací hodnotě výsledků. Z uvedeného textu například kritický čtenář zpochybní relevanci datování pomocí bižuterie

Diskuse

Naše studie jednoznačně dokázala, že přístup k malgašskému bohatství je možné provádět s minimálními finančními a personálními náklady. Poněkud jsme ralativisovali předchozí údaje o výtěžnosti exploatace, kdy Gōtō (2009) uvádí hodnotu zlatých malgašských předmětů v řádu 1 680 tis. USD/kg. Jeho údaje jsou však nedůvěryhodné, neboť uvádí, že ocenění provedl "Art dealer in Honkong" bez bližší specifikace. Avšak jako unikátní tržba se jeví výnos z bižuterijních předmětů, které v monografii oceňuje Novotný (1983) cenou 1,25 Kčs/ks. Použitá přístupová metoda hidden soft-force se ukázala jako naprosto fenomenální a přístup i exploatace probihaly bez komplikací.
//Diskuse je naprosto nejdůležitější. Sděluje výsledek pokusu v kontextu současného poznání. Diskutuje relevantnost výsledků v kontrastu k již publikovaným výstupům, může poukázat na případné chyby starších prací, vymezuje další pole výzkumu...

*****

Držíme Vám palce při komponování vědeckého textu..!

Laboratorní postupy

V experimentálních úlohách se prověří Vaše dovednosti realisovat různé jednoduché pokusy. Řada pokusů bude laboratorních a je na Vás, zda využijete vybavení ve Vaší škole, přírodovědném kroužku či spřátelené laboratoři, nebo se pustíte do čisté improvisace a zkusíte provést doma (experimentální invence bude samozřejmě hrát hlavní roli při hodnocení). nabízíme Vám různé triky, které se Vám budou při Vašich pokusech jistě hodit.

Kultivace in vitro

Kultivace organismů in vitro, tedy "ve skle", patří k základům laboratorní techniky biologie. Je využívána pro kultivaci bakterií, prvoků, řas, hub včetně kvasinek, buněčných a tkáňových kultur rostlin i živočichů a konečně i celých rostlin a jednoduchých živočichů (např. háďátka). Nádoby (baňky či Petriho misky) nejsou dnes jen skleněné, ale mnohem častěji jednorázové plastové. Hlavní podmínka kultivace in vitro je aseptičnost kultury, tj. nádoba musí být sterilní, živné médium také a přenos organismu se musí provádět v podmínkách, kdy do otevřené nádoby nepadají spory hub a bakterie z okolí. V laboratorních podmínkách se používají tzv. flow-boxy, ve kterých je udržován neustálý silný proud sterilního vzduchu proti pracovníkovi, čímž se vyfoukává kontaminace z pracovního prostoru. Jinou náhradou flow-boxu je sterilní box, který se vystříká desinfekční látkou (např. v drogeriích je k mání desident) a prostředí se udržuje sterilní - dovnitř se vstupuje jen otvory pro ruce a používají se rukavice. Kontaminace zpravidla padají ze vzduchu a především z Vašich rukou či vlasů. Lze pracovat i bez sterilních boxů, jen je nutné vyloučit průvan, držet ruce mimo otevřené nádoby a nikdy je nedávat přímo nad uzávěr, nástroje sterilisujeme plamenem a používáme rukavice. sterilitu by taktéž vysoce zledšila skleněná deska, která by kryla pracovní prostor svrchu a zabránila padání kontaminace na materiál. Stůl i spodní strana desky se vytře 70% ethanolem, podobně desinfikujeme rukavice. Takto lze bez problémů pracovat s bakteriemi. U dlouhodobých kultivací rostlin již narůstá riziko plísňové infekce (ta se rozvíjí po 3 - 7 dnech, bakterie pěstujeme max. 3 dni).

Nádoba - nejsnáze dostupné jsou zavařovací sklenice, buď je možné je uzavřít původním víčkem, ale potom je omezena ventilace a kultury by mohly trpět nedostatkem kyslíku. Proto se nádobky uzavírají víčkem z alobalu (raději několik vrstev, zvláště pokud použijete alobal z drogerie), nebo použijete původní víčko, do kterého prorazíte hřebíkem otvor a tím protánete kostičku molitanu. Úzkohrdlé nádoby se mohou uzavřít i smotkem vaty. Všechny uzávěry zabraňují vstupu mikroorganismů. Na pěstování bakterií se používají Petriho misky. Pokud se Vám nepodaří je sehnat, vystačíte i s libovolnou průhlednou uzavíratelnou plochou mističkou.

Sterilisace - skleněné nádoby se autoklávují, k čemuž doma využijete tlakový hrnec (pokud Vaše domácnost nevlastní, doporučujeme tuto investici i z kuchařského hlediska). Pokud pěstujete bakterie, které zpravidla vyrostou za 1-3 dni, kdy nehrozí rozvoj kontaminace plísněmi, není nutná absolutní sterilita, takže můžete použít i plastové mističky desinfikované v 70% ethanolu. V tlakovém hrnci se sterilisují i živná media, nejčastěji už předem nalité v kultivační nádobě. Pokud budete pěstovat v miskách, sterilisujeme médium zvlášť v zavařovací sklenici (třeba od kečupu) a pak ho rozléváme v aseptických podmínkách. Sterilisujte raději s povolenými uzávěry nádob, jinak hrozí exploze, uzavřete je při vyjímání z hrnce.

Media - živné medium by mělo obsahovat všechny látky potřebné pro růst daného organismu. Používá se buď tekuté (pro buněčné kultury a řasy; při kultivaci se stále míchá), nebo pevné. Na ztužování se používá agar. Tento polysacharid z ruduch je nestravitelný pro většinu organismů a navíc snese bez problému sterilisaci tlakem. Želatina neztuhne, pokud ji povaříme, a bakterie ji rozkládaji. Agar seženeme v obchodech zdravé výživy a sáček s 10 g by měl stát okolo 15 Kč. Agar v pěnových tyčinkách, který stojí přes sto korun nekupujte!! (Možná by fungovalo i neochucené dortové želé z karagenanu, ale nezkoušel jsem to.) Agaru použijte od 10 g/L (poměrně měkké médium, vhodné třeba na pěstování hub a rostlin) do 18 g/L (používá se na bakterie, medium je tuhé a může se použít klička k roztírání bakterií). Další složky média je třeba zvolit dle pěstovaného organismu.